o lidské (krysí) společnosti

05.08.2017 21:59

Trvalo mi temer presne rok, nez jsem byl schopen zrealizovat myslenku kterou jsem poprve zasel ve tme. 
S cim dal tim vic podlomenym zdravim jsem dal vypoved, nechal jsem perspektivni karieru a v lednu odletam na neurcito (ale hodne dlouho) do Asle. Trvalo mi rok nez jsem byl schopen se osvobodit....nevim co budu delat, nevim co me ceka, a je to o to vic vzrusujici. 
Snazil jsem se byt robotem, snazil jsem se co nejlepe byt jako ostatni....
Nikdy uz nebudu chodit do veznice. Vezeni duse. Vymenite dusi, dustojnost a svobodu za uspech, karieru a barevne papiry? Ja ne....neni nic cennejsiho nez svoboda.
Trvalo mi 3 roky abych prosel vezenim. Ve tme jsem poprve zjistil jaky vezen doopravdy jsem. 
Kdyz jsem byl v procesu rezignace, nikdy jsem nevidel vic cisel - znameni jako 23:23, 8:8 apod. Nekolikrat za den jsem je potkaval, tak casto, ze jsem si byl naprosto jisty ze delam tu nejspravnejsi vec.
Vite, nekdo se smeje, co je na tom tak tezkeho dat vypoved a odejit. Kdyby to bylo jednoduche, dela to mnoho lidi. Ale oni zustavaji byt otroky. Pro nekoho je luxusni auto, barak na hypoteku a spolecensky status nade sve. Bude poslusne pochodovat v radach otroku (krys) a necha si kompletne vymazat identitu, sebe sama, ucini se tim co chteji ostatni. Videl jsem tyto odstrasujici priklady, otroky kteri nevidi jinou moznost nez bezet v krysim kolecku. 
Navzdory vsem zdravotnim komplikacim, nejhorsi vec kterou mi to provedlo je ze mi to vzalo sebe sama. Prestal jsem byt - prestal jsem vedet co je to ja. Jiz jsem nebyl. Pomalym, velmi pomalym procesem mne modifikovali, modelovali, velmi pomalu, nepozorovane, az jsem se najednou octnul na pokraji silenstvi, protoze jsem ztratil identitu. Oni mne vymazavali. Umistili mne do zlate klece a krmili. Az to krmeni zhorklo a ja zacal videt zlatou klec. A vetsina lidi si mysli, ze neni jiny zpusob nez byt v zlate kleci, protoze tam je prece nejlepsi krmeni. 
Neexistuje nic, za to by stalo platit zdravim, svobodou a osobni dustojnosti. Nikdy jsem to nebyl schopen pochopit. Prodas dustojnost za dustojnost? Aby jsi se ve meste plnem krys mohl citit jako lepsi krysa? Lepsi auta, kabelky, boty? Krysa na vyssi pricce v pyramide. To je vse oc jde bohuzel, v lidske (krysi) spolecnosti. 
Nejhorši pocit který mi mohli vnutit je, že jsem pouze jeden z mnoha. Byl jsem pouze krysa, krysa pochodujici denne v nekoncicim zapasu o kus lepsiho syra mezi nekonecnymi zastupy dalších krys. 
Rano co rano se mi chtělo blit, mel jsem sevreny zaludek od momentu co jsem vstal protoze jsem musel do pekla. 
Umele svetlo, obrazovka, prace kde naraz musite psat, cist, odpovidat na vyskakujici komunikace od kolegu, filtrovat co ostatni krysy komunikuji v odpornem open space. Chcete si zakaslat? Je vam spatne? Muzete byt ujisteni ze vas slysi dalsich min. 20 lidi. 
Vyspali jste se spatne? Mate nevzhledne vlasy? Vezte, ze sami sobe budete ponizeni, protoze ostatni krysy jsou VZDY zarive ciste, upravene, kazdy tyden v novem ohozu. 
Jak muzete s nekym mluvit, kdyz vas NEUSTALE posloucha dalsich 10 lidi? 
Jak se muzete soustredit, cist, psat, kdyz neustale poslouchate volani, smich, blaboly dalsich krys v open space pekle.
A tak jsem se zacal probouzet tak ze jsem ani nebyl schopen se vice probudit. Nechal jsem veskereho sportu, protoze po prichodu z pekla jsem byl tak vycerpany, ze jsem pouze chtel byt zavreny SAM. 
 
Co je smyslem existence lidske rasy? Byt palivo pro jine rasy, velmi pravdepodobne. Jiny smysl nenachazim. Architekti krysi spolecnosti, maji muj obdiv. 
Nevim cim se budu dal zivit. Nechavam vsechny cesty otevrene. Nevim nic, a nic neocekavam.  Zbavuju se I toho malo majetku co mam, nechci mit nic.                            Moje zodpovednost bude NULA. Stres a tlak snizim o 100%. V mem zivote nebude mit prostor. 
Snazil jsem se byt krysou...az mne pocit krysovstvi premohl a temer zabil. 
Nejsem dobra krysa. Nejsem dobry robot, nejsem dobry otrok. Je spousta lepsich, kteri budou bojovat o lepsi pricku v  pyramide. 
S radosti jim tuto pricku prenecham. 
Nechci zit ve velkem betonovem meste. Nechci zi v zime. Nechci zit mezi krysami. 
Chci byt nekde kde mohu byt sam, priroda, voda, modre nebe, zelene stromy. Jednoduche, cerstve potraviny. A kdyz nekoho potkam, tak bude mit na tvari vlidny usmev. Pujdu tak daleko, dokud tento temer neexistujici raj nenajdu. 
 
Mejte se dobre. Jiří
 

Zpět

Kontakt

Jana Sekaninová
Nová ulice 20
Střelice
66447

+420 608 618 609

IČ 66575192

 

 

Fotografie použita dle Creative Commons Infomastern  © 2014 Jana Sekaninová

Vytvořeno službou Webnode