https://barborakovarova.cz/moje-prosvetleni-tmou/

Zaklaply dveře a všude se začala rozlévat hustá ničím neředěná tma.

Byla absolutně černá. Černá jako nebe, na kterém navždy zhasly hvězdy.

Cítila jsem ji, jak si rychle sedá na moje vlasy, čelo a nejvíc na moje oči, které mě zvláštně řezaly a pálily. Jakmile černočernice objala každičkou buňku mého těla, přepadl mě úzkostný pocit klaustrofobie. Připadalo mi, že přede mnou ani za mnou neexistoval žádný prostor a já se nemohla pomalu ani nadechnout. Do vědomí mi naštěstí přišla informace, že moje bytostně nepříjemné vnímání temnoty byla pouze iluze, kterou jsem si vytvořila díky prožitku v jednom ze svých minulých životů. Zavřeli mě tam totiž za trest v hladomorně, protože jsem jako zámecká kuchařka kradla med jako lék pro své dítě, které onemocnělo. S láskyplným přijetím tohoto prožitku jako jedné z možných zkušeností z nekonečných možností zkušeností, kterou si dobrovolně moje duše vybrala, se moje negativní klaustrofobické vnímání reality díky bohu rozplynulo jako pára nad lesem. Moc se mi ulevilo a v tu chvíli jsem si ještě víc uvědomila, že jsem v podstatě neměla strach jít do tmy, ale že jsem měla strach z temné části sebe sama, která se mi ve tmě odzrcadlí. A proto se i někteří lidé tolik divili, že jsem chtěla jít do tmy, že oni by se báli. Báli se sami sebe. Svojí minulosti. Všech svých odrazů, jejichž láskyplné přijetí, odpuštění druhým, odpuštění sobě, poděkování druhým, poděkovaní sobě vede k prosvětlení a uzdravování.

 

Tma jako transformační energie                                                                                                   Od toho okamžiku jsem věděla, že to co probíhalo, nebyl v podstatě pobyt ve tmě, ale  pobyt sama se svojí vlastní tmou. Najednou jsem měla všechen čas na světě hloubat nad svojí temnotou, která chtěla být tolik zviditelněna, zvědoměna a přijata, tak abych se mohla ještě více propojit s čistým vědomím sebe sama, se světlem hvězd, kterým všichni jsme. Tma na mě tedy působila jako transformační energie. Otevíraly se mi dávné vzpomínky. Před očima mi běžely filmy, ve kterých jsem pozorovala období života, která jsem předtím nebyla schopna vidět v takové komplexnosti a nadhledu. Rozpomínala jsem se a zpracovávala nejrůznější záležitosti, za které jsem se cítila kupodivu zodpovědná. Přiznávala jsem si,        že tamta moje myšlenka a tamten můj pocit mi v životě zhmotnil to či ono, a že jsem si to mohla dovolit takto vytvořit a prožít.

 

Otevírání srdeční čakry                                                                                                                 A potom se mi po nějaké době silného čištění začala intenzivně otevírat srdeční čakra. Pomalu se rozevírala jako poupátko nejkrásnější z květů. Proudilo ke mně stále více radosti a blaženosti. A já se cítila moc vděčná za tmu. Tmu jsem najednou vnímala jako klíč k lásce. K nejnádhernějším údolím mého srdce. Jedna z nejmilejších myšlenek, která mi při otevírání srdeční čakry přišla do vědomí a dokázala jsem si ji zapsat i po tmě: A vždycky, když si budeš myslet, že jsi jiná než ostatní, tak zavři oči, zapomeň na to, že máš tělo a mysl a viď, že jsi kapička světla, tak jako všichni ostatní. Že všichni náležíte k nekonečnému oceánu vesmírné lásky. A to bez rozdílu. Jsme rodina světla.

 

Srdce víc slyším se zavřenýma očima

  Další pro mě z důležitých uvědomění bylo to, že svoje srdce slyším víc se zavřenýma očima. Zavřené oči mi prostě pomáhají ladit se na sebe. Když mám naopak otevřené oči, tak všechny stimuly, které jsou ve vnějším světě, mi od srdce můžou odvracet pozornost tím, jak se jimi nechávám zahlcovat a někdy i přehlcovat. Takže v případě, že si nejsem něčím jistá, pomůže mi zavřít si oči a probrat si danou záležitost vnitřně se zavřenýma očima.

 

Napojení na srdce

Co víc, ve tmě jsem si na těle procítila jaké to je, když mnou proudí životní energie a jaké to je, když do toho vstoupí bolavé ego a přeruší tok této úžasné chi energie k srdci. Když se u mě začala projevovat myšlenka zraněného ega, došlo ke škubnutí nad mým srdcem, které jsem fyzicky silně vnímala. Bylo to jakoby mě někdo vypojil ze zásuvky od mého opravdového já.

 

To nejdůležitější pro mě

Odnesla jsem si prožitek srdcem, že zdířkou k hojnosti celého Vesmíru je skutečně moje srdce, tzn. že pokud jsem ve svém srdci, mám na dlani celý Vesmír

 

Kde a u koho jsem absolvovala pobyt ve tmě

Pobyt ve tmě jsem absolvovala u paní Jany Sekaninové ve Střelicích u Brna. Jana je velmi citlivou a přátelskou průvodkyní tmou, která ještě ke všemu výborně vaří. Jejím místem, na kterém pobyt ve tmě probíhá, proudí krásná zemitá i vysoká duchovní energie, takže mohu jen vřele doporučit. 

 

 

Kontakt

Jana Sekaninová
Nová ulice 20
Střelice
66447

+420 608 618 609

IČ 66575192

 

 

Fotografie použita dle Creative Commons Infomastern  © 2014 Jana Sekaninová

Vytvořeno službou Webnode